Včela medonosná (Apis mellifera) je nenahraditelný opylovatel, který nejenom ovlivňuje biodiverzitu světového ekosystému, ale především celému lidstvu zajišťuje většinu potravních zdrojů. Více než 84% rostlinných druhů pěstovaných v Evropě a 76% produkce potravin je přímo či nepřímo závislých na opylování včelami.
je mimořádný projekt, který nabízí každému osvícenému člověku možnost přímé pomoci konkrétním včelám. Stačí si jen vybrat DRUH ADOPCE a MÍSTO umístění svojí konkrétní pomoci.
STAŇTE SE I VY
Albert Einstein údajně řekl: "Pokud vymřou VČELY, zbývají lidem 4 roky života". Pravděpodobně nikdo z nás nechce, aby příroda začala tuto prognózu ověřovat. A přesto dnes včelám (tedy i lidstvu) hrozí čím dál více nebezpečí. Dopady klimatických změn, působení pesticidů, kontaminace rostlin chemickými látkami, genetické poruchy, virové včelí infekce, negativní účinky geneticky modifikovaných rostlin, varroáza, elektromagnetické zaření, ........
Mezi 10 hlavních důvodů, proč se lidstvo nemusí dožít roku 2050, je vedle například srážky s jinou planetou, atomovou válkou nebo supervulkánem i totální KOLAPS VČELSTEV. Již několik let se neoprávněně vkládá do úst nositeli Nobelovy ceny Albertu Einsteinovi známý výrok, …“Pokud zmizí včely, zbývají lidstvu čtyři roky života“. Přes to, že tento geniální vědec tuto větu nikdy neřekl, je v ní skryta stejná dobu předbíhající pravda, jako v jeho teorii relativity. Museli bychom si ale do této „rovnice“ místo slova včely dosadit slovo OPYLOVATELÉ.
Včela medonosná (Apis mellifera) je se svými příbuznými včelami samotářkami a čmeláky nenahraditelným opylovatelem drtivé většiny kvetoucích rostlin na naší planetě. Nebýt těchto droboučkých tvorečků, v krátké době by vymizelo obrovské množství hmyzosnubných rostlin, z nichž je velká část klíčová pro lidský život. Bez vinné révy, ořechů a mnoha druhů ovoce by lidstvo ještě přežilo. Ale co by si počalo bez sójových bobů, bavlny, slunečnice, řepky, jetele, vojtěšky a dalších pícnin a zeleniny? Předpokládaný celosvětový pokles jejich produkce by zavinil zkolabování tisíce let vytvářeného lidského potravního řetězce. Přišel by nevyhnutelně hladomor, války o potraviny a možná ……. a možná i zmiňovaný zánik lidstva. Příroda je nekompromisní a často platí, že vymizení jednoho živočišného druhu (včel) s sebou nenávratně přinese i zánik dalšího živočišného druhu. Proč by jím neměl být právě ten, který to svým nezodpovědným jednáním vlastně zavinil - lidé?
Desítky miliony let si včely vytvářely citlivou symbiózu s viry, bakteriemi, rostlinami i ostatními živočichy. Přizpůsobovaly okolí svoje tělo, vlastnosti, potravní návyky i chování. Vše probíhalo přirozeně, plynule až do doby kdy se z člověka moudrého (Homo Sapiens) začal stávat člověk dnešní. Během několika desítek let postavil včely (a ostatní opylovatele) před takové spektrum problémů se kterým by se potřebovávaly vyrovnávat pozvolna další miliony let – kdyby jim na to člověk poskytl dostatek času. Jenže ten spěchá! Na své přemnožení, na své nároky na potraviny, na likvidaci zásob nerostných surovin, na spotřebování energetických zdrojů, na genetickou úpravu rostlin i živočichů – spěchá na vše! A jak je všeobecně známo, pokud se spěchá, dělají se chyby. A lidstvo čím rychleji chvátá, dělá těch klíčových a v mnoha směrech již nezvratných chyb stále více a více.
Tik, ťak, tik, ťak …… historicky teprve před nedávnem člověk natáhl hodiny, které začínají odměřovat zbývající čas mnoha organizmům, rostlinám a živočichům naší planety. Mimo jiné motýlům, čmelákům, .…. včelám, …… i nám lidem?!
Jedním z projektů, kterým se snaží spolek VČELÍ STRÁŽ pomoci včelařství je projekt ADOPTUJ SI VČELU. Na jeho stránkách www.adoptujsivcelu.cz najdete námět, jak i Vy můžete včelám a včelařům pomoci.
Jiří Cafourek
|
|